Popsat věc a napsat recenzi

Recenze na nákup, inzerát na prodej, popis ztracené tašky – všude je potřeba vyjmenovat u věci několik vlastností najednou a říct, jaké pocity ve vás vyvolala. K tomu má angličtina dva nástroje: pořadí přídavných jmen a dvojici -ed a -ing.

Pořadí přídavných jmen. Česky se dá říct „stará červená kožená pohovka“ i „červená stará kožená pohovka“. V angličtině je pořadí před podstatným jménem pevné:

Logika je taková: čím těsněji vlastnost souvisí se samotnou věcí, tím blíž stojí k podstatnému jménu. Názor je to, co si myslíte vy; dá se o něm přít, a proto stojí nejdál. Velikost a stáří se časem mění. Barva, původ a materiál už jsou vlastnosti samotné věci. A účel s podstatným jménem skoro splývá: dining table – „jídelní stůl“, running shoes – „boty na běhání“. Když váháte, zeptejte se sami sebe, která vlastnost je stálejší. Ta se postaví blíž k podstatnému jménu.

Která vlastnost patří do které skupiny. Nejtěžší je odlišit názor od faktu. Názor je to, o čem se dá přít: lovely, beautiful, ugly, comfortable, expensive, cheap, useful. Fakt je to, co je vidět nebo se dá změřit: velikost (big, tiny, long, tall), stáří (old, new, young), tvar (round, square), barva. Původ a materiál odpovídají na otázky „odkud?“ a „z čeho?“: Italian, Swiss, wooden, leather. Materiál se často vyjadřuje obyčejným podstatným jménem bez jakékoli koncovky: a stone house, a gold ring, a wool coat. Stejně účel: a kitchen table, a sports bag. Takové podstatné jméno stojí vždycky poslední, těsně u hlavního slova: dohromady znějí skoro jako jedno slovo.

Ve skutečnosti se víc než tři přídavná jména za sebou skoro nedávají, ale pořadí uvnitř každé dvojice se dodržuje:

Čárka a and. Dvě přídavná jména vyjadřující názor se dají oddělit čárkou: a lovely, comfortable sofa. Dvě barvy se spojují and: a black and white photo. Když přídavná jména stojí za slovesem, odděleně od podstatného jména, je mezi posledními dvěma také potřeba and: The bag is small and black.

-ed a -ing. Mnohá přídavná jména o pocitech žijí v párech: bored a boring, interested a interesting, tired a tiring. Tvar na -ed říká, co cítí člověk: něco na něj zapůsobilo, a on se unavil, podivil, začal se nudit. Tvar na -ing říká, co ten pocit vyvolává: film, cesta, zpráva. Česky se stejně liší „unavený“ a „únavný“, „překvapený“ a „překvapivý“, „znuděný“ a „nudný“.

Sem patří i excited – exciting, worried – worrying, annoyed – annoying (podrážděný – otravný), embarrassed – embarrassing (v rozpacích – trapný).

Tvar na -ing mívá i člověk, když sám vyvolává pocit u druhých: He's boring – „je to nudný patron“, She's an interesting person – „zajímavý člověk“.

Jak to ověřit. Zeptejte se: kdo tu něco cítí? Když podmět pocit sám prožívá – -ed: I was bored – nudil jsem se. Když ho vyvolává u druhých – -ing: The film was boring – film nudil. Proto věc, místo, událost skoro vždycky dostanou -ing: film ani cesta žádné pocity nemají. -ed mívají lidé a zvířata: The dog looks bored.

S jakými slovesy. Oba tvary nestojí jen po be. Se get ukazuje tvar na -ed změnu: I got bored after an hour. – „Po hodině mě to začalo nudit.“ S feel a look – jak se člověk cítí a jak vypadá: I feel tired. You look worried. Před podstatným jménem jsou možné oba tvary: a tired child – „unavené dítě“, a tiring day – „únavný den“.

Srovnejte:

Obě věty jsou správně, ale říkají něco jiného. Splést si je znamená říct o sobě něco, co jste říct nechtěli.

Takhle se neříká. ✗ I'm interesting in history → ✓ I'm interested in history. Zájem prožívá člověk, proto je potřeba tvar na -ed; interesting by říkalo, že jste zajímaví vy pro druhé, a in se po něm nedává.

Vyzkoušejte se. Jak říct „Na přednášce jsem se nudil“? Seřaďte správně: jacket, leather, black, a. Co patří do What a ___ day! – tired, nebo tiring?