Říct přesně, na čem to závisí

„Záviset na“, „čekat na autobus“, „poslouchat hudbu“, „vysvětlit mi“. V každém takovém spojení české sloveso samo rozhoduje, jestli je potřeba předložka a jaká. Anglické sloveso rozhoduje také samo, jen po svém. Shody se stávají, ale jsou náhodné: „záviset na“ – depend on, ale „čekat na“ – už wait for, ne on. Proto se předložka po slovese učí spolu se slovesem, jako část slova. Totéž platí pro podstatná a přídavná jména: sloveso, podstatné jméno i přídavné jméno s předložkou tvoří jeden systém „slovo + předložka“.

Tvar. Předložka stojí hned za slovesem a za ní to, čeho se děj týká: It depends on the weather. I'm waiting for the bus. V záporu zůstává předložka u slovesa: I don't agree with you. A když se ptáte na to, co stojí za předložkou, odejde samotná předložka na konec – stejně jako ve vztažných větách v B1 #17:

Předložka na konci otázky je v hovorové angličtině norma, ne nedbalost.

Slovesa s předložkou. Předložky tu nejsou úplně náhodné: každá má svůj směr a ten pomáhá zapamatovat si slovesa po skupinách.

pay chce pozornost. Platí se za věc – pay for the coffee, ale samotný účet, člověk nebo částka – bez předložky: pay the bill, pay the waiter, pay ten pounds.

look tvoří tři různá slovesa – předložka u něj rozhoduje celý význam:

Sloveso + koho + předložka. Některá slovesa mají dva předměty a předložka stojí před druhým: thank someone for something, ask someone for something, spend money on something, borrow something from someone. Thanks for your help. I asked my boss for a day off. We spent too much on the hotel.

Zvláštní past je explain. Česky „vysvětli mi“ – 3. pád, bez předložky. V angličtině se ten, komu se vysvětluje, připojuje jen přes to: Can you explain the rule to me? Nebo: Can you explain to me how it works? Stejně se chovají describe something to someone a say something to someone.

Slovesa bez předložky. Opačná past: v češtině tu stojí předložka („diskutovat o“ → ✗ discuss about, „odpovědět na“, „vstoupit do“), a ta svádí dát předložku i do anglické věty, přestože se angličtina obejde bez ní.

Podstatná jména s předložkou. Podstatná jména mají své předložky, a často jiné než příbuzné sloveso:

Přídavná jména s předložkou. Třetí část téhož systému. Po mnoha přídavných jménech také stojí vlastní předložka a podle českého překladu se uhodnout nedá: „dobrý v matematice“ – good at maths, „zlobí se na něj“ – angry with him. Spojení se pamatuje vcelku:

Mnohé z nich jsou tvary na -ed z B1 #26: interested in, worried about, disappointed with. Přídavné jméno má často stejnou předložku jako příbuzné sloveso nebo podstatné jméno: worry about – worried about, an interest in – interested in. tired a tired of jsou různé věci: I'm tired – „jsem unavený“, I'm tired of it – „už mě to nebaví“. keen on je velmi britské spojení: I'm not keen on spicy food – „pálivé jídlo moc nemusím“. Místo different from se v britské řeči často říká different to; i to je správně.

Srovnejte sloveso a podstatné jméno z jednoho kořene:

Po předložce stojí sloveso v tvaru na -ing – po jakékoli: po slovesné, jako v I'm thinking about moving, Thanks for coming, She insisted on paying (B1 #16), i po přídavném jménu: good at cooking, afraid of flying, tired of waiting.

Další příklady:

Takhle se neříká. ✗ What are you waiting? → ✓ What are you waiting for? Bez předložky na konci otázka ztrácí smysl: wait a wait for jsou různá slovesa.

Vyzkoušejte se. Jak říct „Záleží to na počasí“? Co je špatně na We discussed about the price? Jaké předložky stojí po good, afraid a proud?