Srovnat „dřív“ a „jsem zvyklý“

V A2 #28 jste se naučili used to – „dřív to tak bylo, teď už ne“: I used to live in a village. Tam bylo i varování: existuje podobná vazba be used to a ta znamená něco úplně jiného. Teď probereme obě a k nim get used to a would o minulosti.

Tři vazby se slovem used:

used to – opakování z A2 #28. Mluví jen o minulosti a jen o tom, co skončilo: I used to smoke. – „Dřív jsem kouřil.“ Otázka a zápor se tvoří s did a -d pak zmizí: Did you use to play football? I didn't use to like coffee. S there vznikne „dřív tu byl“: There used to be a cinema here. O přítomnosti used to nebývá: o tom, co obvykle děláte teď, se říká usually – I usually get up at seven.

be used to – „jsem na to zvyklý“. Je to stav: už jste si zvykli a není to pro vás těžké ani divné. be se mění podle osob a časů, used to zůstává, jak je:

Proč po be used to stojí -ing. to tu není částice před slovesem, ale předložka, jako in v interested in (B1 #26) nebo for v apologise for (B1 #16) – a jako české „na“ ve „zvyklý na hluk“. Po předložce stojí sloveso ve tvaru na -ing. Zkouška: když místo slovesa můžete dát podstatné jméno – I'm used to the cold –, je to předložka a sloveso po něm bude I'm used to working.

get used to – „zvykat si“. Je to proces: bylo to nezvyklé, stává se to běžným. get se mění podle časů jako každé sloveso:

I've got used to it a I'm used to it se skoro kryjí: první říká, že jste prošli cestu od nezvyklého k zvyklému, druhé – jak to je teď.

Jak to rozlišit za vteřinu. Dívejte se na slovo před used:

• před ním nic není (I used to) – je to minulost, dál infinitiv;
• před ním je be (I'm used to, She was used to) – „jsem zvyklý“, dál -ing;
• před ním je get (I'm getting used to, You'll get used to) – „zvykat si“, dál -ing.

Srovnejte:

would o opakované minulosti. Ve vyprávění o minulosti se místo used to dá říct would + sloveso – o dějích, které se opakovaly: Every summer we would go to my grandparents'. My grandfather would take us fishing. – „Každé léto jsme jezdívali k babičce a dědovi. Děda nás brával na ryby.“ Zkráceně 'd: We'd swim in the river every day. Obvykle se vyprávění otevře used to nebo časovým údajem (When I was a child…, Every summer…) a dál se pokračuje s would: tak zní vzpomínka.

would má dvě omezení:

• jen děje, ne stavy. Se slovesy be, have, live, like, know – jen used to: I used to have a dog, ale ne ✗ I would have a dog. To druhé znamená „měl bych psa“ – podmínková věta druhého typu (B1 #8);
• je potřeba kontext minulosti. Bez něj se I would go to the cinema přečte jako „šel bych do kina“.

České nápovědy. „Dřív (a teď už ne)“, „bývalo“, „chodíval jsem“ – used to nebo would. „Jsem zvyklý“, „je mi to běžné“ – be used to. „Zvykl jsem si“ ve smyslu „konečně jsem si zvykl“ – have got used to. „Zvykám si“, „zvyknu si“, „nemůžu si zvyknout“ – get used to.

Další příklady:

Takhle se neříká. ✗ I got used to get up early → ✓ I got used to getting up early. Po get used to, stejně jako po be used to, – -ing.

Vyzkoušejte se. Doplňte tvar: I used to ___ (drive) a I'm used to ___ (drive). Jak říct „Zvykneš si“? Dá se říct When I was a child, I would have a cat?